Východní část Říše Slepých bohů se po zalednění Weqllygaru, hlavní spojnice obou celků, osamostatnila a jednotlivá panství vyhlásila nezávislost. Většina osídlení se koncentruje v povodí úrodných řek Darúk a Siorvýna. Studené písčité pobřeží je vhodné pro rybolov.
Vzbouřená království se od zbytku říše v mnohém liší. Panují zde mnohem volnější poměry. Otroctví bylo ve většině zemí zrušeno (ale míra svobody ve vztahu vládce-poddaný má do té v Dálavách ještě daleko). Společnost je díky tomu více otevřená, není výjimkou, že krom korullů některým regionům vládnou i lidští panovníci. Víra ve Slepé bohy zůstává pevná, neprobíhají ovšem hromadné krvavé oběti jak je tomu běžné na západě. Království jsou také otevřená okolnímu světu, probíhá námořní obchod s Ostrovem albatrosů, Plavenou nebo Jitřními ostrovy (místní korullové překonali zažitý strach své rasy z moře).
Významná panství:
- Přímořská říše - Nejmocnější říše ležící u ústí řeky Darúk, centrum mořeplavby. Vládne tu korull Ankal z Rygallova rodu, Kyralův největší žijící rival.
- Hukdar - Království na poloostrově Skyllad, panovníkem je člověk Tarfa z rodu Fumrete.
- Wakyllaq - Leží v povodí Siorvýny, panovníkem je člověk Altera z rodu Krai.
Zdroje[]
Sedmý živel
