Modrý vlci patří k živočišným druhům původem z Modrého měsíce, proslulosti dosáhli až na Asterionu, kam je přivedl Khar Démon.
Vzhledem připomínají mohutně stavěné vlky, větší samice běžně dosahují kohoutkové výšky přes 1,5 m. Odlišují se zejména srstí v různých odstínech modré barvy, jež se navíc při svitu měsíce třpytí (jde proto o velmi ceněnou komoditu). Druhým výrazným rysem je značná inteligence zvířat. Jsou dokonce schopni jisté formy telepatie, byť ji neužívají příliš často. Žijí zpravidla samotářsky nebo v párech, méně častěji se sdružují do smeček. Na Modrém měsíci dodnes platí za jedny z nejvýkonnějších predátorů, ovšem jejich povaha není o nic víc agresivnější než u běžné psovité šelmy.
Arvedané s nimi poprvé přišli do styku během svého pobytu na Modrém měsíci. Prokazovali těmto tvorům respekt (velký podíl na tom měl také Zurkhen, který mezi vlky v dětství vyrůstal), vlci jim oplátkou pomohli v boji se vznešenými elfy, kteří se k nim chovali jako k lovné zvěři. Několik smeček pod vedením velkého samce Braghy odešlo s Arvedany na Asterion a zůstaly se Zurkhenem a Kharem i po jejich odchodu z Císařství.
Vlčí jezdci[]
Bojový potenciál modrých vlků vedl ke vzniku speciálních jezdeckých oddílů. Vlčí jezdci výrazně předčili do té doby převládající lehkou jízdu, děsili protivníkovi koně a byli schopni rychlých výpadů do týla. Výcvik nebýval snadnou záležitostí, jezdec a jeho vlk museli být sehraní v reflexech i komunikaci. Jezdci se významně podíleli na vítězstvích Khara nad Císařstvím i Devíti knížectvími.
V současnosti chov i výcvik modrých vlků v Kharových državách stále probíhá, děje se tak ve speciálním táboře Ervánja, kde jich žije okolo čtyř set. Staletí umělého výběru a šlechtění se ovšem na jejich druhu nesmazatelně podepsaly. Velká část chovaných vlků je zcela neplodná a apatická a jejich plemeno postupně vymírá. Pokud bude trend nadále pokračovat, tento unikátní druh zmizí z Asterionu docela.
Zdroje[]
Hlavní modul/Čas temna
Za závojem stínů
Dech draka 2/2005 - Dračí odkaz (Zbyněk "Gilgalad" Holub)