Asterion Wiki
Register
Advertisement
Cizí postava
Kirbeg Žlutý
Rasa: Arvedan (drakočlověk)
Pohlaví: muž
Povolání: vědec, alchymista, vynálezce
Příslušnost: Ostrov albatrosů
Výskyt: HM/ČT
Asterion

Pátým z drakolidí se stal jeden z nejtalentovanějších průkopníků vědy v historii Asterionu, z jehož díla čerpalo již mnoho generací.

Za časů Císařství[]

Již od mládí byl Arvedan Kirbeg zapáleným vynálezcem. Zdokonaloval stávající technologie i produkoval zcela nové, jeho tvůrčí mysl vždy nacházela nová řešení. Kirbegův záběr byl obrovský, od inovací v zemědělství a v řemeslné výrobě, po nové alchymistické směsi a mocné magické artefakty. Z jeho díla jmenujme například léky proti některým nemocem nebo nové typy astronomických dalekohledů. Jeho velkou vášní byla mořeplavba, na širém oceánu rád odpočíval a čerpal inspiraci pro své dílo. Rovněž značně obohatil poznatky v této oblasti - od nových konstrukčních typů lodí, po efektivnější způsoby navigace. V podstatě nově definoval pravidla arvedanské mořeplavby.

Khar Démon skrze své špiony pečlivě vyhledával a sledoval talentované Arvedany. Kirbeg nabídku spolupráce ledabylým mávnutím ruky odmítl a věnoval se dál svému výzkumu. Podobně jako u Drika proto následoval únos a stupňující se nátlak. Sliby bohatství odmítal, násilí nepomáhalo (Kirbeg má jedinečný dar odolávat vlastní bolesti), pomohla až nečekaná událost. Doposud velmi uzavřený vědec se časem sblížil s mladou otrokyní Velestou. Tuto skutečnost využil Khar proti němu, nakazil Velestu smrtelnou magickou nemocí a pravidelné podávání léku bylo vykoupeno konstruováním zbraní pro Démonovy armády.

Žlutý drak[]

Kirbegův talent z něj učinil vhodného kandidáta pro dalšího z drakolidí. Proměnu podstoupil roku -3997 k.l. a i přes zoufalý odpor byla jeho vůle zlomena, stal se impozantním žlutým drakem. Zbavil se morálních zábran, citově ochladl, a byť mohl nyní být s Velestou bez omezení, nedokázal ji již milovat. Loajalita ke Kharovi vždy převážila veškeré pozdější pokusy alespoň částečně se vymanit z jeho vlivu (ty narostly zejména po jeho druhé smrti), v nitru ovšem stále plápolala jikra toužící po svobodě.

S ostatními drakolidmi vycházel velmi dobře, vždy respektovali jeho zásluhy i geniální mysl. Rozuměl si dobře s Riamem, než se ten dopustil zrady, a dobře vycházel i se Zanturem, i v současnosti vzájemně spolupracují a jejich vztah by mohl být označen za přátelství.

Kirbegovy vynálezy se staly postrachem bitevních polí a Císařští se právem obávaly jeho praporů. Magická torpéda schopná zasahovat na velkou vzdálenost, halucinogenní plyny vytvářející bizarní iluze, paralyzující bomby, to jsou jen některá překvapení, jimž museli čelit. Naopak Kharovi vojáci se dočkali povzbuzujících nápojů, kvalitní výzbroje i nových typů obléhacích strojů.

Na bitevních polích se příliš nevyskytoval. Podílel se spolu se Zanturem (za podpory dvou korullských Běsů) na pádu Thurgu roku -2381 k.l.. Kirbeg zde ztratil tolik síly, že se ocitl na pokraji smrti a léta strávil v péči nejlepších léčitelů. Nejtěžší osobní souboj svedl při prvním dobytí Aureanu s Lordem mágem Xengartem.

Ostrov albatrosů[]

V čase po pádu posledního z Devíti knížectví se začal Kirbeg postupně stranit veřejnosti a hledal místo, kde by mohl pocítit nezávislost a nerušeně bádat. Nějaký čas strávil mezi hevreny, kteří mu byli blízcí svou povahou. Poté opět vyplul na moře a zalíbilo se mu na Ostrově albatrosů. Nechal opravit starý arvedanský hrad a usadil se v něm. Svou bývalou lásku Velestu vzal s sebou. Na její nemoc stále nenašel trvalý lék, proto její tělo magií zmrazil a nechal spát.

V podhradí časem vyrostlo město Tangora obydlené příslušníky mnoha ras a národů s rozsáhlým přístavem. Z Ostrova albatrosů, také nazývaném Ostrovní království, se postupně stávala námořní mocnost a místní charakteristické dračí lodě, často vybavené vynálezy z dílen drakočlověka, začaly brázdit světové oceány. Dobré vztahy a oboustranný obchod udržuje Ostrov hlavně s Plavenou nebo Vzbouřenými královstvími, naopak lodě Čtyř království platí za nepřítele a terč přepadů.

Válka se Sarindarem[]

Roku 849 k.l. přerostla vzájemná konkurenční nevraživost Ostrovanů se Sarindarem v otevřenou válku. Sarindarci podporovaní nemrtvými z Umrlčího království oblehli Kirbegův hrad a vypálili Tangoru. Kirbeg byl načas donucen platit každoroční tribut. V mezičase ovšem zbrojil a po dvou letech jeho obnovená flotila spolu s plavenskými spojenci napadla samotný Sarindar. On sám se v dračí podobě snesl z nebe a zle město pirátů poničil. Definitivní pád a zánik Sarindaru nastal v roce 859 k.l., většina jeho obyvatel však již mezitím emigrovala do jiných končin Tary.

Současnost[]

Ze současných projektů patří například opatrné zkoumání smrtícího artefaktu Skřetí zloba. Kirbeg dobře ví, že by mohl přinést smrt i jemu samotnému, snaží se jej tedy raději nechávat na pokoji. Významný výzkum prováděl také v Targentu. Zde pod inkognitem Waren Vvychelofs s početnou suitou služebníků a magiků zkoumal pozůstatky korullských ruin a pátral po ztraceném Běsu Tzizwrámovi.

Krom intermezza se Sarindarem se Kirbeg zcela soustředí na vlastní výzkumy. Nezávislost a klid mu zachutnaly, a tak přestože se přišel poklonit znovu se navrátivšímu Kharovi, vede Ostrovní království vlastní cestou a není právě nadšený z příprav na definitivní střet Držav a svobodných národů. Poslušnost je v něm ovšem zakořeněna pevněji, než například v Zanturovi, a tak se zatím nikdy nedokázal plně vzepřít Démonovým rozkazům.

Na příkaz Khara se rovněž začal věnovat výzkumu šedých skřítků. V tangorských kobkách skončil sám Rogi, jehož status se ovšem časem proměnil z vězně v hosta. Jeho pozitivní vliv na žlutého drakočlověka sílí. Možná se blíží chvíle, kdy Kirbeg nabyde zpět svou nezávislost...

Zdroje[]

Hlavní modul/Čas temna

Dech draka 1/2004 - Kirbeg Žlutý (Zbyněk "Gilgalad" Holub)

kniha Město přízraků - kol. autorů (Straky na vrbě, 2009)

Krajiny za obzorem 2: Sarindarské výsostné vody (Kronika)

Advertisement